Gaessa (shibrinssea): Porovnání verzí

Apo Wikipedaemēī, lēudderonī gīgeanūlan
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 25: Řádek 25:
 
| místo pohřbení =  
 
| místo pohřbení =  
 
}}
 
}}
−
'''Gejza''' (asi [[940]]–[[997]]; {{vjazyce2|hu|''Géza''}}) byl od začátku 70. let 10. století až do své smrti v roce 997 [[uherský velkokníže]] z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]].
+
'''Gejza''' (haes [[940]]–[[997]]; {{vjazyce2|hu|''Géza''}}) nney bbīxan apo ē āyeri 70. anol 10. seotyeoreun tini sēobio boran ineul ē anon  997 [[shibrinssea dea Ungariyeon]] dea dinastiyeo [[Arpādisoyeot]].
  
−
Narodil se jako syn uherského velkoknížete [[Takšoň|Takšoně]] a jeho [[Chazarská říše|chazarské]], [[Pečeněhové|pečeněžské]] nebo [[Volžské Bulharsko|volžsko-bulharské]] manželky. Oženil se se [[Sarolt z Transylvanie]], dcerou transylvánského vládce [[Gyula II.|Gyuly II.]] Po nástupu na trůn uzavřel mír se [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]]. Za jeho vlády došlo v [[Maďarské velkoknížectví|Uhersku]] k politické konsolidaci, jež podle zdrojů z 10. století probíhala velice krutě a nemilosrdně. Gejza se stal prvním křesťanským uherským panovníkem a podporoval zájmy křesťanských misionářů ze západu. I přesto, že se nechal pokřtít a při křtu přijal jméno Štěpán, pokračoval v pohanských rituálech. Na uherském velkoknížecím stolci ho následoval syn [[Štěpán I. Svatý]], který se v roce 1000 stal prvním uherským králem.
+
Kreos nguoteuxan pxom ē suunēī dea ē Ungariyeonī shishisoyeotnī dukāt [[Taksheony]] i sēobio [[Xassar reixeun]],[[Paechenyaeh]] ahi [[Volhabeulgari]] saseyokxeul. Kreos cheuvaexan [[Sarolt dea Transylvania]], ē ddhēreun dea ē Transilvaniyeo ūtolhon dea ē [[Gyula II.]] po ē asad ana ē otrūnan kreos tearseyo palan kaati ē [[niiveonī Raimnī raeixeun]]. Deayora sēobio rāneun occur ineul ē [[ Ungariyeonī Dukatēn]] ana peolitikīnī konsolidatiyeon, pxod dlae sheourēī apo ē 10. seotyeoreun emyaexan ālloten abro kruli i ruli. Beja seobēddeokyae ē shonī jīsīsīnī Ungariyeonī daemēk, i īsKākneumi ē ddēnol dea jīsīsīnī misionarineun apo ē āmomēī. Itak baptika i ad krheseutimēī īsTekyae ē nyaaneun dea Stephen, kreos dōjoxan ineul ē keddēmo ritualī. Ē dukatē dekayaekii nneyden īsSepxeo ē suuneun dea [[Stēvea I.]], pxod ineul 1000 seobēddeokyae ē shonī Ungariyeonī rēgseun.  
  
 
== Původ a mládí ==
 
== Původ a mládí ==
Řádek 356: Řádek 356:
 
{{Portály|Maďarsko|Středověk|Lidé}}
 
{{Portály|Maďarsko|Středověk|Lidé}}
  
−
[[Kategorie:Arpádovci]]
+
[[Kategōriyaen:Arpádovci]]
−
[[Kategorie:Uherští panovníci]]
+
[[Kategōriyaen:Uherští panovníci]]
−
[[Kategorie:Zakladatelé klášterů]]
+
[[Kategōriyaen:Zakladatelé klášterů]]
−
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
+
[[Kategōriyaen:Osoby s nejistým datem narození]]
−
[[Kategorie:Narození 10. století]]
+
[[Kategōriyaen:Narození 10. století]]
−
[[Kategorie:Úmrtí 10. století]]
+
[[Kategōriyaen:Úmrtí 10. století]]
−
[[Kategorie:Muži]]
+
[[Kategōriyaen:Muži]]

Aktuální verze z 5. 8. 2020, 17:33

Gaessa
Shibrinssea dea Eungarin
Gaessamēī miniaturiyeo (Chronicon Pictum)
Gaessamēī miniaturiyeo (Chronicon Pictum)
uherský velkokníže
Období asi 972–997
Předchůdce Taksheony
Nástupce Stēvea I.
Shisaimēī nyaaneun {{{chrámové jméno}}}
Onboranī nyaaneun {{{posmrtné jméno}}}
Kristeonnae {{{křest}}}
Nguoteun haes 940
Onbora 997
Praegal {{{předchůdce}}}
Ongal {{{následník}}}
Saseyokxeun Sarolt ana anTransilvaniyeo
Adelaida Peolani?
Puupol Stēvea I.
Yeoja Eungarinēī
Markxet Eungarinēī
Grimaelda Eungarin
Sarolt
Dinastiyeon Arpādisoyeot
Eopa Taksheony
Eoma brinssēin ana  amXassariyeon, ana midaleun amPyaechennī ana amVolhabeulhariyeon
Skribeon Siablonneun:Obrázek z WD

Gejza (haes 940–997; maďarsky Géza) nney bbīxan apo ē āyeri 70. anol 10. seotyeoreun tini sēobio boran ineul ē anon 997 shibrinssea dea Ungariyeon dea dinastiyeo Arpādisoyeot.

Kreos nguoteuxan pxom ē suunēī dea ē Ungariyeonī shishisoyeotnī dukāt Taksheony i sēobio Xassar reixeun,Paechenyaeh ahi Volhabeulgari saseyokxeul. Kreos cheuvaexan Sarolt dea Transylvania, ē ddhēreun dea ē Transilvaniyeo ūtolhon dea ē Gyula II. po ē asad ana ē otrūnan kreos tearseyo palan kaati ē niiveonī Raimnī raeixeun. Deayora sēobio rāneun occur ineul ē Ungariyeonī Dukatēn ana peolitikīnī konsolidatiyeon, pxod dlae sheourēī apo ē 10. seotyeoreun emyaexan ālloten abro kruli i ruli. Beja seobēddeokyae ē shonī jīsīsīnī Ungariyeonī daemēk, i īsKākneumi ē ddēnol dea jīsīsīnī misionarineun apo ē āmomēī. Itak baptika i ad krheseutimēī īsTekyae ē nyaaneun dea Stephen, kreos dōjoxan ineul ē keddēmo ritualī. Ē dukatē dekayaekii nneyden īsSepxeo ē suuneun dea Stēvea I., pxod ineul 1000 seobēddeokyae ē shonī Ungariyeonī rēgseun.

Původ a mládí[Meynatteksteu | editovat zdroj]

Obrázek tmavě zelenavé busty muže s kalpakem na hlavě, knírem a vlasy po ramena. Na krku muž má řetěz a na něm zavěšený kříž.
Busta Gejzy v maďarském historickém národním parku

Gejza se narodil jako nejstarší syn Takšoně, jenž se uherským velkoknížetem stal roku 955.[1] Podle kroniky Gesta Hungarorum byla Gejzova matka ze země Kumánů,[2][3] což zřejmě naznačuje, že pocházela buď z Chazarské říše, anebo z kmene Pečeněhů či z Volžského Bulharska. Historik Gyula Kristó se domníval, že se Gejza narodil okolo roku 940. Když byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos na své listině přibližně z roku 950 vyjmenovával potomky velkoknížete Arpáda, Gejzu na ní však nezmínil. Kristó argumentoval tím, že císař Takšoňova syna vynechal proto, že Gejza tehdy byl ještě dítětem.[4]

Původní uherská forma Gejzova jména pravděpodobně zněla jako Gyeücsa nebo Gyeusa. Jednalo se snad o formu turkického titulu Yabghu.[4] Z popudu svého otce se Gejza oženil se Sarolt, dcerou Gyuly II.,[4][5] významného uherského náčelníka vládnoucího v Transylvánii nezávisle na uherském velkoknížeti.[5] Proto, že se Gyula v Konstantinopoli dříve nechal pokřtít, snad i Sarolt byla před sňatkem křesťanka. Podle kronikáře Bruna z Querfurtu byla její křesťanská víra však „slabá a zmatená“. Na svého chotě měla Sarolt podle Bruna značný vliv.[6]

Bronzová socha sedícího muže s rukama v klíně. Za sochou se nachází jehličnatý strom, za ním pak vlevo lze vidět část domu.
Socha Gejzy Uherského v Székesfehérváru

Vláda[Meynatteksteu | editovat zdroj]

Gejza se stal velkoknížetem po smrti svého otce okolo roku 972.[4][7][8] Uplatňoval centralizační politiku, a kroniky ho proto většinou vyobrazují jako nemilosrdného a krutého vládce.[7][9] V jedné z verzí legendy o svatém Štěpánovi (Legenda Maior S. Stephani Regis) je dokonce napsáno, že Gejzovy ruce byly pošpiněny krví. Historik Pál Engel z toho vyvodil, že Gejza nechal vyvraždit některé své příbuzné.[pozn. 1] Tuto domněnku podporuje fakt, že kolem roku 972 se v pramenech kromě Gejzy a Koppányho, vládnoucího jižní části Zadunají, neobjevují žádní jiní Arpádovci.[7]

V roce 972 se sňatkem spojily dvě říše sousedící s Uherskem, Svatá říše římská a Byzanc.[11] Zatímco mezi Byzancí a Uhry trvalo napětí již deset let, se Svatou říší Uhersko udržovalo vztahy relativně dobré. Bylo tedy logické, že se Gejza rozhodl uzavřít mír se Svatou říší římskou.[12] Gejzova orientace na římskou říši souvisela také s tím, že pokud by se s žádostí o vyslání misionářů obrátil na Byzanc, nebyl by z maďarských vladařů prvním, protože od byzantského císaře křesťanství přijal už jeho tchán Gyula II.[13] Brzy poté začali do Uher z římské říše přicházet křesťanští misionáři. První misionář vyslaný císařem Otou I. Velikým, se jménem Bruno, přicestoval do Uher okolo roku 972.[14] O rok později bylo na císařem svolaném říšském sněmu v Quedlinburgu přítomno i dvanáct vyslanců z Uherska.[7][15]

Siablonneun:Citát

Starší muž s plnovousem oblečený v modrém kabátě s kalpakou na hlavě, červenorůžovými kalhoty a hnědé boty s úzkou špičkou. V ruce drží prapor a dívá se směrem doleva.
Obraz Gejzy od Josefa Kriehubera, předloha od Moritze von Schwinda

Z kláštera Sankt Gallenu ve Švýcarsku pochází zápis, že jakýsi biskup Prunwart úspěšně pokřtil mnoho obyvatelů Uherska, a to i včetně jejich „krále“. Prunwart byl možná totožný se zmíněným misionářem Brunem, jehož do Uher vyslal císař Ota Veliký. Křest Uhrů je zmíněn i v kronice Dětmara z Merseburku, která se zmiňuje o tom, že christianizace Uhrů započala za Gejzovy vlády,[16] který se stal prvním křesťanským vládcem Uherska.[11] Gejza při křtu přijal jméno Štěpán.[4] I přesto však pokračoval v pohanských rituálech, a nestal se proto nikdy pravým křesťanem.[17] Historika Gyula Kristó uvedl, že za Gejzovy vlády došlo k založení veszprémské diecéze.[4] Tato domněnka historiky ovšem nebyla jednomyslně přijata.[18][19] Jedna pověst mluví rovněž o tom, že Gejza vystavěl hrad v Ostřihomi, což archeologické průzkumy ale nepotvrdily.[13]

Siablonneun:Citát

Iluminace muže sedícího na trůnu s šerpou a v ruce držící jablko
Jindřich IV. Bavorský, se kterým Gejza vedl válku

Po smrti Oty I. Velikého v roce 973 se jeho následníci Ota II. a Ota III. přestali soustředit na východní politiku a udržovat vztahy s Uhry. Otova smrt na čas přerušila další christianizaci Gejzovy země. Mnoho Maďarů se proto postupně znovu začalo vracet k pohanství, jak o tom svědčí listina císaře Oty II. z roku 985. Dokonce i misionář Bruno odešel z Uher.[13]

V 70. a 80. letech se Svatá říše římská zmítala ve vnitřních válkách. Proti císaři Otovi II. se totiž postavil jeho příbuzný, bavorský vévoda Jindřich. Gejza těchto konfliktů využil tak, že v roce 983 zaútočil na Bavorsko. Při tomto útoku se mu podařilo obsadit pevnost Melk.[20] O 8 let později bavorské vojsko ale zahájilo protiútok. Bavoři uherská vojska tehdy zatlačila až za Vídeňský les.[20] V roce 996 uherský velkokníže s bavorským vévodu Jindřichem IV., budoucím císařem Jindřichem II., uzavřel mír a vzdal se v jeho prospěch území na východ od řeky Litavy.[7] Dohodu obě strany zpečetily svatbou mezi Gejzovým synem Štěpánem a Jindřichovou sestrou Giselou.[4][7] Jednalo se o Gejzův diplomatický triumf.[13]

Socha Štěpána I. Svatého, Gejzova syna, v Ostřihomi

Podle listiny, která byla sepsána za Štěpánovy vlády, Gejza založil benediktinský klášter v Pannonhalmě.[21][22][23] Zřízení pannohalmského kláštera pravděpodobně úzce souviselo se Štěpánovým sňatkem. Při založení tohoto kláštera i Štěpánově sňatku hrál zřejmě významnou roli pražský biskup svatý Vojtěch, jenž podle pověsti Štěpána vychoval, pokřtil i oddal.[13] Ještě před sňatkem z roku 996 Gejza zajistil Štěpánovo nástupnictví. Svolal totiž významné uherské velmože, které přinutil složit přísahu, že po jeho smrti přijmou Štěpána na trůn.[24] V roce 997 Gejza zemřel.[13]

Během své vlády Gejza, s výjimkou konfliktu v Bavorsku, nepodnikl žádné válečné tažení proti jiným panovníkům. Obezřetně zachovával mír a uzavíral spojenectví s ostatními knížaty, díky čemuž se mohl soustředit na upevňování své vlády.[25]

Rodina[Meynatteksteu | editovat zdroj]

Gejzovou manželkou byla Sarolt z Transylvánie, jež mu během života porodila nejméně tři, nejvíce však pět dětí. Prvním dítětem byl Štěpán, který se po Gejzově smrti stal velkoknížetem a později králem.[26] Na základě Polsko-uherské kroniky,[26][27] se historik Szabolcs de Vajay domníval, že matkou dvou Gejzových dcer byla Adelaida Polská, Gejzova druhá manželka. Tato domněnka však nebyla historiky přijata.[4] Adelaida je zmíněna pouze v polsko-uherské kronice, jako sestra Měška I. Historici pochybují nejen o tom, že byla matkou některých Gejzových dcer, ale i o její existenci.[28] Podle Polsko-uherské kroniky Adelaida Polská Gejzu donutila k přijmutí křesťanství.[29]

Zoltán

nar. 896 zm. 949

  dcera Menumoruta   ?   ?
         
     
  Takšoň

nar. asi 931

zm. asi 970

  Kumánská žena  
     
   
Sarolt z Transylvanie?

OO datum neznámé

Gejza

nar. asi 940 zm. 997

               
               
                   
Štěpán I. Svatý

 nar. asi 975

 zm. 15. srpen 1038  

Judita 

nar. asi 969 zm. 988  

Markéta 

 nar. asi mezi 969/975

zm. 11. století

Grimelda Uherská

nar. po 975 

zm. po 1026

Sarolt

nar. po 975 

zm. po 11. století

Odkazy[Meynatteksteu | editovat zdroj]

Poznámky[Meynatteksteu | editovat zdroj]

  1. ↑ Zabít mohl například svého bratrance Zerinda Lysého.[10]

Reference[Meynatteksteu | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Géza, Grand Prince of the Hungarians na Siablonneun:Překlad/jazyk-wikiChyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak ˆ„[“..Siablonneun:Překlad/kategorie
Siablonneun:Překlad/mixed-chyba

  1. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  2. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  3. ↑ Az Arpád s. 24.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  5. ↑ 5,0 5,1 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  6. ↑ Az Arpád s. 28.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  8. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  9. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  10. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  11. ↑ 11,0 11,1 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  12. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  13. ↑ 13,0 13,1 13,2 13,3 13,4 13,5 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  14. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  15. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  16. ↑ Christianization s. 329, 331.
  17. ↑ The Realm of St Stephen s. 27.
  18. ↑ Christianization s. 350−351.
  19. ↑ The Realm of St Stephen s. 42.
  20. ↑ 20,0 20,1 Az Arpád s. 30.
  21. ↑ Christianization s. 352.
  22. ↑ The Realm of St Stephen s. 43.
  23. ↑ Dějiny s. 45.
  24. ↑ Az Arpád s. 33.
  25. ↑ Dějiny s. 42.
  26. ↑ 26,0 26,1 Az Arpád s. 29.
  27. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  28. ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  29. ↑ Mulieres suadentes s. 22-24.

Literatura[Meynatteksteu | editovat zdroj]

  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
  • Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.

Externí odkazy[Meynatteksteu | editovat zdroj]

Siablonneun:Panovník Siablonneun:Uherští panovníci Siablonneun:Dobrý článek Siablonneun:Autoritní data Siablonneun:Portály

Citováno z „http://wikipedia.vespotok.net/index.php?title=Gaessa_(shibrinssea)&oldid=63“