Gaessa (shibrinssea): Porovnání verzí
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Původ a mládí == | == Původ a mládí == | ||
| − | [[ | + | [[Sleimon:Nte-kir-geza.jpg|alt=Obrázek tmavě zelenavé busty muže s kalpakem na hlavě, knírem a vlasy po ramena. Na krku muž má řetěz a na něm zavěšený kříž.|vlevo|náhled|Busta Gejzy v maďarském historickém národním parku]] |
Gejza se narodil jako nejstarší syn [[Takšoň|Takšoně]], jenž se [[Uherský velkokníže|uherským velkoknížetem]] stal roku 955.<ref>{{Citace monografie | Gejza se narodil jako nejstarší syn [[Takšoň|Takšoně]], jenž se [[Uherský velkokníže|uherským velkoknížetem]] stal roku 955.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Kristó | | příjmení = Kristó | ||
| Řádek 97: | Řádek 97: | ||
| jazyk = en | | jazyk = en | ||
}}</ref> významného uherského náčelníka vládnoucího v [[Sedmihradsko|Transylvánii]] nezávisle na uherském velkoknížeti.<ref name=":1" /> Proto, že se Gyula v [[Konstantinopol]]i dříve nechal pokřtít, snad i Sarolt byla před sňatkem křesťanka. Podle kronikáře [[Bruno z Querfurtu|Bruna z Querfurtu]] byla její křesťanská víra však „slabá a zmatená“. Na svého chotě měla Sarolt podle Bruna značný vliv.<ref name=":2">''Az Arpád'' s. 28.</ref> | }}</ref> významného uherského náčelníka vládnoucího v [[Sedmihradsko|Transylvánii]] nezávisle na uherském velkoknížeti.<ref name=":1" /> Proto, že se Gyula v [[Konstantinopol]]i dříve nechal pokřtít, snad i Sarolt byla před sňatkem křesťanka. Podle kronikáře [[Bruno z Querfurtu|Bruna z Querfurtu]] byla její křesťanská víra však „slabá a zmatená“. Na svého chotě měla Sarolt podle Bruna značný vliv.<ref name=":2">''Az Arpád'' s. 28.</ref> | ||
| − | [[ | + | [[Sleimon:Géza nagyfejedelem szobra (Székesfehérvár).jpg|alt=Bronzová socha sedícího muže s rukama v klíně. Za sochou se nachází jehličnatý strom, za ním pak vlevo lze vidět část domu.|náhled|Socha Gejzy Uherského v [[Székesfehérvár]]u]] |
== Vláda == | == Vláda == | ||
| Řádek 130: | Řádek 130: | ||
}}</ref>}} | }}</ref>}} | ||
| − | [[ | + | [[Sleimon:Geza Litho 2.jpg|vlevo|náhled|247x247bod|Obraz Gejzy od [[Josef Kriehuber|Josefa Kriehubera]], předloha od [[Moritz von Schwind|Moritze von Schwinda]]|alt=Starší muž s plnovousem oblečený v modrém kabátě s kalpakou na hlavě, červenorůžovými kalhoty a hnědé boty s úzkou špičkou. V ruce drží prapor a dívá se směrem doleva.]] |
Z [[Klášter Sankt Gallen|kláštera Sankt Gallenu]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] pochází zápis, že jakýsi biskup Prunwart úspěšně pokřtil mnoho obyvatelů Uherska, a to i včetně jejich „krále“. Prunwart byl možná totožný se zmíněným misionářem Brunem, jehož do Uher vyslal císař Ota Veliký. Křest Uhrů je zmíněn i v kronice [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z Merseburku]], která se zmiňuje o tom, že [[christianizace]] Uhrů započala za Gejzovy vlády,<ref>''Christianization'' s. 329, 331.</ref> který se stal prvním křesťanským vládcem Uherska.<ref name=":5" /> Gejza při křtu přijal jméno Štěpán.<ref name=":0" /> I přesto však pokračoval v pohanských rituálech, a nestal se proto nikdy pravým křesťanem.<ref>''The Realm of St Stephen'' s. 27.</ref> Historika Gyula Kristó uvedl, že za Gejzovy vlády došlo k založení [[Arcidiecéze veszprémská|veszprémské diecéze]].<ref name=":0" /> Tato domněnka historiky ovšem nebyla jednomyslně přijata.<ref>''Christianization'' s. 350−351.</ref><ref>''The Realm of St Stephen'' s. 42.</ref> Jedna pověst mluví rovněž o tom, že Gejza vystavěl hrad v [[Ostřihom]]i, což archeologické průzkumy ale nepotvrdily.<ref name=SIK /> | Z [[Klášter Sankt Gallen|kláštera Sankt Gallenu]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] pochází zápis, že jakýsi biskup Prunwart úspěšně pokřtil mnoho obyvatelů Uherska, a to i včetně jejich „krále“. Prunwart byl možná totožný se zmíněným misionářem Brunem, jehož do Uher vyslal císař Ota Veliký. Křest Uhrů je zmíněn i v kronice [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z Merseburku]], která se zmiňuje o tom, že [[christianizace]] Uhrů započala za Gejzovy vlády,<ref>''Christianization'' s. 329, 331.</ref> který se stal prvním křesťanským vládcem Uherska.<ref name=":5" /> Gejza při křtu přijal jméno Štěpán.<ref name=":0" /> I přesto však pokračoval v pohanských rituálech, a nestal se proto nikdy pravým křesťanem.<ref>''The Realm of St Stephen'' s. 27.</ref> Historika Gyula Kristó uvedl, že za Gejzovy vlády došlo k založení [[Arcidiecéze veszprémská|veszprémské diecéze]].<ref name=":0" /> Tato domněnka historiky ovšem nebyla jednomyslně přijata.<ref>''Christianization'' s. 350−351.</ref><ref>''The Realm of St Stephen'' s. 42.</ref> Jedna pověst mluví rovněž o tom, že Gejza vystavěl hrad v [[Ostřihom]]i, což archeologické průzkumy ale nepotvrdily.<ref name=SIK /> | ||
{{Citát|Jeho otec jmenoval se Deuvix (Gejza) a byl to muž nadmíru krutý, který v náhlém návalu hněvu zabil mnoho lidí. Když se však stal křesťanem, postupoval zuřivě při upevňování víry vůči těm, kteří ji odmítali. Tak prokázal horlivost Bohu a smyl své předchozí hříchy. Skládal oběti nejen všemohoucímu bohu, ale také obrazům bohů jiných. Když ho z toho biskup obvinil, odpověděl mu: „Mám dost bohatství a moci i svobodnou možnost tak činit.“|Dětmar z Merseburku<ref>''Kronika'' s. 263.</ref>}} | {{Citát|Jeho otec jmenoval se Deuvix (Gejza) a byl to muž nadmíru krutý, který v náhlém návalu hněvu zabil mnoho lidí. Když se však stal křesťanem, postupoval zuřivě při upevňování víry vůči těm, kteří ji odmítali. Tak prokázal horlivost Bohu a smyl své předchozí hříchy. Skládal oběti nejen všemohoucímu bohu, ale také obrazům bohů jiných. Když ho z toho biskup obvinil, odpověděl mu: „Mám dost bohatství a moci i svobodnou možnost tak činit.“|Dětmar z Merseburku<ref>''Kronika'' s. 263.</ref>}} | ||
| − | [[ | + | [[Sleimon:Henry II of Germany.jpg|náhled|Jindřich IV. Bavorský, se kterým Gejza vedl válku|278x278pixelů|alt=Iluminace muže sedícího na trůnu s šerpou a v ruce držící jablko]] |
Po smrti Oty I. Velikého v roce 973 se jeho následníci [[Ota II.]] a [[Ota III.]] přestali soustředit na východní politiku a udržovat vztahy s Uhry. Otova smrt na čas přerušila další christianizaci Gejzovy země. Mnoho Maďarů se proto postupně znovu začalo vracet k pohanství, jak o tom svědčí listina císaře Oty II. z roku 985. Dokonce i misionář Bruno odešel z Uher.<ref name=SIK /> | Po smrti Oty I. Velikého v roce 973 se jeho následníci [[Ota II.]] a [[Ota III.]] přestali soustředit na východní politiku a udržovat vztahy s Uhry. Otova smrt na čas přerušila další christianizaci Gejzovy země. Mnoho Maďarů se proto postupně znovu začalo vracet k pohanství, jak o tom svědčí listina císaře Oty II. z roku 985. Dokonce i misionář Bruno odešel z Uher.<ref name=SIK /> | ||
V 70. a 80. letech se Svatá říše římská zmítala ve vnitřních válkách. Proti císaři Otovi II. se totiž postavil jeho příbuzný, bavorský vévoda [[Jindřich II. Bavorský|Jindřich]]. Gejza těchto konfliktů využil tak, že v roce 983 zaútočil na [[Bavorské vévodství|Bavorsko]]. Při tomto útoku se mu podařilo obsadit pevnost [[Melk]].<ref name=":6">''Az Arpád'' s. 30.</ref> O 8 let později bavorské vojsko ale zahájilo protiútok. Bavoři uherská vojska tehdy zatlačila až za [[Vídeňský les]].<ref name=":6" /> V roce 996 uherský velkokníže s bavorským vévodu [[Jindřich II.|Jindřichem IV.]], budoucím císařem Jindřichem II., uzavřel mír a vzdal se v jeho prospěch území na východ od řeky [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]].<ref name=":3" /> Dohodu obě strany zpečetily svatbou mezi Gejzovým synem Štěpánem a Jindřichovou sestrou [[Gisela Bavorská|Giselou]].<ref name=":0" /><ref name=":3" /> Jednalo se o Gejzův diplomatický triumf.<ref name=SIK /> | V 70. a 80. letech se Svatá říše římská zmítala ve vnitřních válkách. Proti císaři Otovi II. se totiž postavil jeho příbuzný, bavorský vévoda [[Jindřich II. Bavorský|Jindřich]]. Gejza těchto konfliktů využil tak, že v roce 983 zaútočil na [[Bavorské vévodství|Bavorsko]]. Při tomto útoku se mu podařilo obsadit pevnost [[Melk]].<ref name=":6">''Az Arpád'' s. 30.</ref> O 8 let později bavorské vojsko ale zahájilo protiútok. Bavoři uherská vojska tehdy zatlačila až za [[Vídeňský les]].<ref name=":6" /> V roce 996 uherský velkokníže s bavorským vévodu [[Jindřich II.|Jindřichem IV.]], budoucím císařem Jindřichem II., uzavřel mír a vzdal se v jeho prospěch území na východ od řeky [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]].<ref name=":3" /> Dohodu obě strany zpečetily svatbou mezi Gejzovým synem Štěpánem a Jindřichovou sestrou [[Gisela Bavorská|Giselou]].<ref name=":0" /><ref name=":3" /> Jednalo se o Gejzův diplomatický triumf.<ref name=SIK /> | ||
| − | [[ | + | [[Sleimon:St._Stephen,_Esztergom.jpg|náhled|upright|vlevo|Socha Štěpána I. Svatého, Gejzova syna, v Ostřihomi]] |
Podle listiny, která byla sepsána za Štěpánovy vlády, Gejza založil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] [[Pannonhalmské arciopatství|klášter v Pannonhalmě]].<ref>''Christianization'' s. 352.</ref><ref>''The Realm of St Stephen'' s. 43.</ref><ref>''Dějiny'' s. 45.</ref> Zřízení pannohalmského kláštera pravděpodobně úzce souviselo se Štěpánovým sňatkem. Při založení tohoto kláštera i Štěpánově sňatku hrál zřejmě významnou roli pražský biskup [[svatý Vojtěch]], jenž podle pověsti Štěpána vychoval, pokřtil i oddal.<ref name=SIK /> Ještě před sňatkem z roku 996 Gejza zajistil Štěpánovo nástupnictví. Svolal totiž významné uherské velmože, které přinutil složit přísahu, že po jeho smrti přijmou Štěpána na trůn.<ref>''Az Arpád'' s. 33.</ref> V roce 997 Gejza zemřel.<ref name=SIK /> | Podle listiny, která byla sepsána za Štěpánovy vlády, Gejza založil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] [[Pannonhalmské arciopatství|klášter v Pannonhalmě]].<ref>''Christianization'' s. 352.</ref><ref>''The Realm of St Stephen'' s. 43.</ref><ref>''Dějiny'' s. 45.</ref> Zřízení pannohalmského kláštera pravděpodobně úzce souviselo se Štěpánovým sňatkem. Při založení tohoto kláštera i Štěpánově sňatku hrál zřejmě významnou roli pražský biskup [[svatý Vojtěch]], jenž podle pověsti Štěpána vychoval, pokřtil i oddal.<ref name=SIK /> Ještě před sňatkem z roku 996 Gejza zajistil Štěpánovo nástupnictví. Svolal totiž významné uherské velmože, které přinutil složit přísahu, že po jeho smrti přijmou Štěpána na trůn.<ref>''Az Arpád'' s. 33.</ref> V roce 997 Gejza zemřel.<ref name=SIK /> | ||
Verze z 5. 8. 2020, 17:07
| Gaessa | |
|---|---|
| Shibrinssea dea Eungarin | |
| |
| Gaessamēī miniaturiyeo (Chronicon Pictum) | |
| uherský velkokníže | |
| Období | asi 972–997 |
| Předchůdce | Taksheony |
| Nástupce | Stēvea I. |
| Shisaimēī nyaaneun | {{{chrámové jméno}}} |
| Onboranī nyaaneun | {{{posmrtné jméno}}} |
| Kristeonnae | {{{křest}}} |
| Nguoteun | haes 940 |
| Onbora | 997 |
| Praegal | {{{předchůdce}}} |
| Ongal | {{{následník}}} |
| Saseyokxeun | Sarolt ana anTransilvaniyeo |
| Adelaida Peolani? | |
| Puupol | Stēvea I. Yeoja Eungarinēī Markxet Eungarinēī Grimaelda Eungarin Sarolt |
| Dinastiyeon | Arpādisoyeot |
| Eopa | Taksheony |
| Eoma | brinssēin ana amXassariyeon, ana midaleun amPyaechennī ana amVolhabeulhariyeon |
| Skribeon | Siablonneun:Obrázek z WD |
Gejza (asi 940–997; maďarsky Géza) byl od začátku 70. let 10. století až do své smrti v roce 997 uherský velkokníže z rodu Arpádovců.
Narodil se jako syn uherského velkoknížete Takšoně a jeho chazarské, pečeněžské nebo volžsko-bulharské manželky. Oženil se se Sarolt z Transylvanie, dcerou transylvánského vládce Gyuly II. Po nástupu na trůn uzavřel mír se Svatou říší římskou. Za jeho vlády došlo v Uhersku k politické konsolidaci, jež podle zdrojů z 10. století probíhala velice krutě a nemilosrdně. Gejza se stal prvním křesťanským uherským panovníkem a podporoval zájmy křesťanských misionářů ze západu. I přesto, že se nechal pokřtít a při křtu přijal jméno Štěpán, pokračoval v pohanských rituálech. Na uherském velkoknížecím stolci ho následoval syn Štěpán I. Svatý, který se v roce 1000 stal prvním uherským králem.
Původ a mládí
Gejza se narodil jako nejstarší syn Takšoně, jenž se uherským velkoknížetem stal roku 955.[1] Podle kroniky Gesta Hungarorum byla Gejzova matka ze země Kumánů,[2][3] což zřejmě naznačuje, že pocházela buď z Chazarské říše, anebo z kmene Pečeněhů či z Volžského Bulharska. Historik Gyula Kristó se domníval, že se Gejza narodil okolo roku 940. Když byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos na své listině přibližně z roku 950 vyjmenovával potomky velkoknížete Arpáda, Gejzu na ní však nezmínil. Kristó argumentoval tím, že císař Takšoňova syna vynechal proto, že Gejza tehdy byl ještě dítětem.[4]
Původní uherská forma Gejzova jména pravděpodobně zněla jako Gyeücsa nebo Gyeusa. Jednalo se snad o formu turkického titulu Yabghu.[4] Z popudu svého otce se Gejza oženil se Sarolt, dcerou Gyuly II.,[4][5] významného uherského náčelníka vládnoucího v Transylvánii nezávisle na uherském velkoknížeti.[5] Proto, že se Gyula v Konstantinopoli dříve nechal pokřtít, snad i Sarolt byla před sňatkem křesťanka. Podle kronikáře Bruna z Querfurtu byla její křesťanská víra však „slabá a zmatená“. Na svého chotě měla Sarolt podle Bruna značný vliv.[6]
.jpg)
Vláda
Gejza se stal velkoknížetem po smrti svého otce okolo roku 972.[4][7][8] Uplatňoval centralizační politiku, a kroniky ho proto většinou vyobrazují jako nemilosrdného a krutého vládce.[7][9] V jedné z verzí legendy o svatém Štěpánovi (Legenda Maior S. Stephani Regis) je dokonce napsáno, že Gejzovy ruce byly pošpiněny krví. Historik Pál Engel z toho vyvodil, že Gejza nechal vyvraždit některé své příbuzné.[pozn. 1] Tuto domněnku podporuje fakt, že kolem roku 972 se v pramenech kromě Gejzy a Koppányho, vládnoucího jižní části Zadunají, neobjevují žádní jiní Arpádovci.[7]
V roce 972 se sňatkem spojily dvě říše sousedící s Uherskem, Svatá říše římská a Byzanc.[11] Zatímco mezi Byzancí a Uhry trvalo napětí již deset let, se Svatou říší Uhersko udržovalo vztahy relativně dobré. Bylo tedy logické, že se Gejza rozhodl uzavřít mír se Svatou říší římskou.[12] Gejzova orientace na římskou říši souvisela také s tím, že pokud by se s žádostí o vyslání misionářů obrátil na Byzanc, nebyl by z maďarských vladařů prvním, protože od byzantského císaře křesťanství přijal už jeho tchán Gyula II.[13] Brzy poté začali do Uher z římské říše přicházet křesťanští misionáři. První misionář vyslaný císařem Otou I. Velikým, se jménem Bruno, přicestoval do Uher okolo roku 972.[14] O rok později bylo na císařem svolaném říšském sněmu v Quedlinburgu přítomno i dvanáct vyslanců z Uherska.[7][15]
Z kláštera Sankt Gallenu ve Švýcarsku pochází zápis, že jakýsi biskup Prunwart úspěšně pokřtil mnoho obyvatelů Uherska, a to i včetně jejich „krále“. Prunwart byl možná totožný se zmíněným misionářem Brunem, jehož do Uher vyslal císař Ota Veliký. Křest Uhrů je zmíněn i v kronice Dětmara z Merseburku, která se zmiňuje o tom, že christianizace Uhrů započala za Gejzovy vlády,[16] který se stal prvním křesťanským vládcem Uherska.[11] Gejza při křtu přijal jméno Štěpán.[4] I přesto však pokračoval v pohanských rituálech, a nestal se proto nikdy pravým křesťanem.[17] Historika Gyula Kristó uvedl, že za Gejzovy vlády došlo k založení veszprémské diecéze.[4] Tato domněnka historiky ovšem nebyla jednomyslně přijata.[18][19] Jedna pověst mluví rovněž o tom, že Gejza vystavěl hrad v Ostřihomi, což archeologické průzkumy ale nepotvrdily.[13]
Po smrti Oty I. Velikého v roce 973 se jeho následníci Ota II. a Ota III. přestali soustředit na východní politiku a udržovat vztahy s Uhry. Otova smrt na čas přerušila další christianizaci Gejzovy země. Mnoho Maďarů se proto postupně znovu začalo vracet k pohanství, jak o tom svědčí listina císaře Oty II. z roku 985. Dokonce i misionář Bruno odešel z Uher.[13]
V 70. a 80. letech se Svatá říše římská zmítala ve vnitřních válkách. Proti císaři Otovi II. se totiž postavil jeho příbuzný, bavorský vévoda Jindřich. Gejza těchto konfliktů využil tak, že v roce 983 zaútočil na Bavorsko. Při tomto útoku se mu podařilo obsadit pevnost Melk.[20] O 8 let později bavorské vojsko ale zahájilo protiútok. Bavoři uherská vojska tehdy zatlačila až za Vídeňský les.[20] V roce 996 uherský velkokníže s bavorským vévodu Jindřichem IV., budoucím císařem Jindřichem II., uzavřel mír a vzdal se v jeho prospěch území na východ od řeky Litavy.[7] Dohodu obě strany zpečetily svatbou mezi Gejzovým synem Štěpánem a Jindřichovou sestrou Giselou.[4][7] Jednalo se o Gejzův diplomatický triumf.[13]
Podle listiny, která byla sepsána za Štěpánovy vlády, Gejza založil benediktinský klášter v Pannonhalmě.[21][22][23] Zřízení pannohalmského kláštera pravděpodobně úzce souviselo se Štěpánovým sňatkem. Při založení tohoto kláštera i Štěpánově sňatku hrál zřejmě významnou roli pražský biskup svatý Vojtěch, jenž podle pověsti Štěpána vychoval, pokřtil i oddal.[13] Ještě před sňatkem z roku 996 Gejza zajistil Štěpánovo nástupnictví. Svolal totiž významné uherské velmože, které přinutil složit přísahu, že po jeho smrti přijmou Štěpána na trůn.[24] V roce 997 Gejza zemřel.[13]
Během své vlády Gejza, s výjimkou konfliktu v Bavorsku, nepodnikl žádné válečné tažení proti jiným panovníkům. Obezřetně zachovával mír a uzavíral spojenectví s ostatními knížaty, díky čemuž se mohl soustředit na upevňování své vlády.[25]
Rodina
Gejzovou manželkou byla Sarolt z Transylvánie, jež mu během života porodila nejméně tři, nejvíce však pět dětí. Prvním dítětem byl Štěpán, který se po Gejzově smrti stal velkoknížetem a později králem.[26] Na základě Polsko-uherské kroniky,[26][27] se historik Szabolcs de Vajay domníval, že matkou dvou Gejzových dcer byla Adelaida Polská, Gejzova druhá manželka. Tato domněnka však nebyla historiky přijata.[4] Adelaida je zmíněna pouze v polsko-uherské kronice, jako sestra Měška I. Historici pochybují nejen o tom, že byla matkou některých Gejzových dcer, ale i o její existenci.[28] Podle Polsko-uherské kroniky Adelaida Polská Gejzu donutila k přijmutí křesťanství.[29]
| Zoltán
nar. 896 zm. 949 |
dcera Menumoruta | ? | ? | ||||||||||
| Takšoň
nar. asi 931 zm. asi 970 |
Kumánská žena | ||||||||||||
| Sarolt z Transylvanie?
OO datum neznámé |
Gejza
nar. asi 940 zm. 997 |
|||||||||
| Štěpán I. Svatý
nar. asi 975 zm. 15. srpen 1038 |
Judita
nar. asi 969 zm. 988 |
Markéta
nar. asi mezi 969/975 zm. 11. století |
Grimelda Uherská
nar. po 975 zm. po 1026 |
Sarolt
nar. po 975 zm. po 11. století | ||||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Zabít mohl například svého bratrance Zerinda Lysého.[10]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Géza, Grand Prince of the Hungarians na Siablonneun:Překlad/jazyk-wikiChyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „[“..Siablonneun:Překlad/kategorie
Siablonneun:Překlad/mixed-chyba
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Az Arpád s. 24.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ 5,0 5,1 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Az Arpád s. 28.
- ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ 11,0 11,1 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ 13,0 13,1 13,2 13,3 13,4 13,5 Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Christianization s. 329, 331.
- ↑ The Realm of St Stephen s. 27.
- ↑ Christianization s. 350−351.
- ↑ The Realm of St Stephen s. 42.
- ↑ 20,0 20,1 Az Arpád s. 30.
- ↑ Christianization s. 352.
- ↑ The Realm of St Stephen s. 43.
- ↑ Dějiny s. 45.
- ↑ Az Arpád s. 33.
- ↑ Dějiny s. 42.
- ↑ 26,0 26,1 Az Arpád s. 29.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- ↑ Mulieres suadentes s. 22-24.
Literatura
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
- Chyba skriptu: Zadaný modul „Citace“ neexistuje.
Externí odkazy
Siablonneun:Panovník Siablonneun:Uherští panovníci Siablonneun:Dobrý článek Siablonneun:Autoritní data Siablonneun:Portály