Niyīmal
Jazyk nissiiský (nissiisky niyiMal/Niyīmal, dlouze niyiNi malhwaNun/Niyimēī Malhwan) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků Spojených států meknijských. Jedná se o jeden z nejvyspělejších jazyků ve středoevropském mikronacionálním prostoru. Jazyk je standardizován Meknijskou univerzitou nakála Hanunkxa.
Historie[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Moderní nissiiština vychází z nové nissiištiny, jazyku, který svůj původ datuje až k prabójoheumštině, teoretickému jazyku, který je předkem, vedle nissiištiny, i radoslávské jeseničtině. Prabójoheumštinu jako svůj jazyk označovali proto-meknijčané v legendě Ojineo. Jazyk byl silně příbuzný keltským jazykům. V legendě je jazyk označován jako "mōdnumida", lingvisté předpokládají, že slovo mōdnu pochází z korejského 모듬 (modeum - smíchaný), slovem "mida" se označovali proto-meknijčané, jelikož je prabójoheumština jazykem založeným na indoevropském základě, je možné, že název znamená "smíchaný jazyk", čili jakousi kreolštinu.
Jazyk se poté od proto-jeseničtiny oddělil přibližně v 1. století n.l. Další vývoj znamenal oddělení nissiiské a esagitské větve, která však sama vymřela a byla nahrazena nissiiskou. Nová, nissiisky ovlivněná, esagitská větev znovu oddělila. Nissiiská větev byla rozdělena na další dvě podvětve, tyormyarskou a niyimyalskou (thornskou a nissiiskou). V moderní době v esagitské větvi existují dva jazyky, nižší a vyšší esagitština, v nissiské nissiiština, bobanština a konissiiština, v thornské thornština.
Původ[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština, jak již bylo uvedeno, vychází z teoretického bójoheumského jazyka. Dle lingvistů University nakála Hanunkxa v Yeoju, bójoheumský jazyk mōdnumida (v radoslávském kontextu někdy psáno módejda) byl keltský jazyk, který mohl být silně ovlivněn prakorejštinou, zejména v Ilbunilské a Beurgilské krajině (dnešní Meknijsko).
Keltská teorie[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Teorii keltského základu podkládá silná podobnost nissiištiny s dnešními insulárními keltskými jazyky (irština, skotská gaelština, velština, manština, bretanština apod.). Lingvisté předpokládají, že při příchodu družiny pod vedením Hanunkxa Čechy a Moravu obývali původní obyvatelé - keltové - bójové. To by mohlo znamenat, že dnešní nissiiština, jeseničtina, lorynština apod. mohou být přímými potomky původního prajazyka Bójů. Ke zmínce patří také velká podobnost s latinou, která je keltským jazykům příbuzná.
čeština | slovenština | mōdnumida* | bohujiština | jeseničtina | nissiiština | thornština | galština* | velština | skotská gaelština | irština | latina | řečtina |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
přítel | priateľ | *āmeikā | amigo | komerád | āmeiko | ameiko | caranđ | ffrind | caraid | cara | amicum | fílos |
kůň | koň | *exwos/ê | ek | ekvoj | ejo / kahyain / marko | ejho / kahain / mhalho | epos | ceffyl | each | capall | equo | álogo |
bílá | biela | *alpxos/ê | alwyi | alpoj / kjikodoj | alveo | alwo | abel | gwyn | alba | bán | alba | lefkó |
tchýně | svokra | *sobox | yima aftiewo | sejkús | sveokxoru | sobekoru | - | chwegr | màthair-chèile | máthair mo chéile | socrus | ekurā |
vousy | fúzy | *pxartxā | barda | parto | bbarddo | bardo | grenon | barf | feusag | féasóg | barba | geneiáda |
jedna | jedna | *oinos/ê | an | oiraj | iino | iinho | oinos | un | aon | ceann | unum | éna |
dva | dva | *dwou | dvol | dvou | deobo | doboii | dum | dau | dhà | beirt | duo | dýo |
tři | tri | *treyeseyī | dre | trejes | teareyes | trehes | tri | tri | trì | triúr | tribus | tría |
čtyři | štyri | *kadriyesī | byib | kodrijes | cherabaes | herabus | petri | pedwar | ceithir | ceathrar | quattuor | téssera |
síla | sila | *galnos/ê | halen | galraj | galno / kūbeao | galnho | galno | pwer | cumhachd | cumhacht | imperium | ischýos |
ryba | ryba | *piskiyī | piruigi | harujoruj | pisteukiseoyeot | pisoho | ēscos | pysqodyn | iasg | iasc | piscis | psária |
zuby | zuby | *dentiyī | denti | zupen | lintinnae / dantinnae | lintisoho / dantisoho | dant | dannedd | fiaclan | fiacla | dentes | dóntia |
mléko | mlieko | *glakti | aagidi | glakti | galaktū / molgea | hapakti | melgos | llaeth | bainne | bainne | lactis | gála |
dům | dom | *domos/ê | dyi | dáraj | dol | dohol | tigern | ty | taigh | teach | domum | spíti |
ret | pery | *kxalnom | kelki | ćilnán | kxelgyeu | kelghu | - | gwefus | bile | liopa | labia | cheíli |
* mrtvý jazyk
Fonologie[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Ejivoyo - samohlásky[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:
- Samohlásky: a, e, i, o, u, ea, ae, eo, eu
- Dlouhé samohlásky: ā, ē, ī, ō, ū
- Měkké (patalizované) samohlásky: yae (ye), yeo, yeu
- Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa (dnes nahrazováno hwa)
- Glotalizované dvojhlásky: aa, ee (aee), ii, oo (eoo), uu (euu)
V uzavřených samohláskách (e, o, u) se v běžné mluvě často aplikuje spodoba znělosti, kde se uzavřené samohlásky vyslovují otevřeně (např. slovo jon - jeon, du pessae kloreuNi - deu paessae kleoreuNi). V moderní nissiištině prochází asimilací také glotalizované dvojhlásky, které se vyslovují neglotalizovaně s přízvukem. Glotalizovaná výslovnost je vyžadována v posvátné nissiištině.
Pxangavoyo - souhlásky[Meynatteksteu | editovat zdroj]
V moderní spisovné nissiištině se souhlásky dělí do tzv. ssalmeolu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.
Ssalmeol | výslovnost | |||||||||||||
px | tx | kx | pch | tch | kch | |||||||||
p | t | k | pp | tt | kk | p | t | k | p | t | k | |||
b | d | g | bb | dd | gg | b | d | g | bb | t | gg | |||
m | n | ng | mm | nn | m | n | n | m | n | g | ||||
s | c | h | ss | cc | s | ts | h / j | z | k | |||||
sh | ch | j | š | č | dž | |||||||||
sx | cx | x | šch | čch | ch | |||||||||
r | l | y | rr | ll | yy | r | l | j | r | j | j | |||
rh | v | hw | vv | ř | v | chv | vv |
Ssalmeol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.
Labiály | Alveoláry | Post-alveoláry | Patalály | Veláry | Labiálo-veláry | Glotály | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nasální | m | n | ng | |||||
Plozivy | přídech | px | tx | kx | ||||
neznělé | p | t | k | ea | ||||
znělé | b | d | g | |||||
Afrikáty | přídech | cx | ||||||
neznělé | c | ch | ||||||
znělé | j | |||||||
Frikativy | přídech | sx | ||||||
neznělé | s | sh | x | |||||
znělé | v | (ss) | h | |||||
Vibranty | obyčejné | r | ||||||
frikativní | rh | |||||||
Aproximanty | l | y | hw |
Ortografie[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština je oficiálně zapisována nissiiskou abecedou (alpabaeta, dříve ababeba). V tradičních a duchovních dokumentech je zapisovaná písmem ssalba, některé státy (Niyi, Esagitia) ssalbu dodnes používají.
Abeceda | Čtení | Spřežky | (ekvivalent) | Čtení | Diakritika |
---|---|---|---|---|---|
A | a | Ae | Æ / Ö / Ê | e | Ā |
B | b | Eo | Ø / Ô | o | Ē |
C | ts | Eu | Ʌ / Û | u | Ī |
D | d | Yae | je | Ō | |
E | e | Yeo | jo | Ū | |
(F)
Přestává se používat |
p | Yeu | ju | ||
G | g | Sh | Si | š | |
H | h / j | Sx | Ṡ | šch | |
I | i | Ch | Ci | č | |
J | dž | Cx | Ċ | čch | |
K | k | Ss | Z | z | |
L | l | Hw | W | chv | |
M | m | Rh | Rr | ř | |
N | n | Px | Ṗ | pch | |
O | o | Tx | Ṫ | tch | |
P | p | Kx | K̇ / Q | kch | |
R | r | ||||
S | s | ||||
T | t | ||||
U | u | ||||
V | v | ||||
(W)
Pouze v Hw |
u | ||||
X | ch | ||||
Y | j | ||||
Ʌ | neznělé uh |
Dvě nissiiské ortografie[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština je v dnešní době psaná dvěma způsoby, starou ortografií (gerleuNi eokxeivaeNun / ē gerlūī Eokxaeivaen) a reformovanou novou ortografií, která se snaží nissiištinu zachytit tak, jak je mluvena (ē shieobōī Eokxeivaen). Oficiálně je využívána pouze stará ortografie, hnutí jaok třeba ma hwanida merōī N ad Antōn (chci jednoduché N na konci) se snaží prosadit reformovanou ortografii vedle staré, která odpovídá zápisu ssalby.
Nová ortografie často přináší i použití více diakritiky, jako jsou tečky nad a pod písmeny a redukci grafémů.
Mluvnice[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština je semi-flektivní a semi-aglutinační jazyk (z části ohebný, ohebnost vyjadřuje předponami a příponami), který vyjadřuje větnou skladbu pomocí flexe a mnoha spojek. Svým syntaxem z části připomíná např. němčinu, či blízkou irštinu. Slovosled je obdobný jako u češtiny.
Slovosled[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Slovosled nissiištiny je, podobně jako u češtiny, volný. Nissiiština je tzv. pro-drop jazyk, to znamená, že ve větě stačí být jen sloveso, další smysl objasní předpony a přípony slovesa.
- Mānnnoseon ākgyeuixan mēmsōmeun - Muž snědl maso
- Mānnnoseon mēmsōmeun ākgyeuixan - Muž snědl maso (muž maso snědl)
- Mēmsōmeun ākgyeuixan mānnnoseon - Muž snědl maso (maso snědl muž)
- Mēmsōmeun mānnnoseon ākgyeuixan - Muž snědl maso (maso muž snědl)
- Ākgyeuixan mēmsōmeun mānnnoseon - Muž snědl maso (snědl maso muž)
- Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun - Muž snědl maso (snědl muž maso)
- Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun? - Snědl muž maso?
Nissiiština | hwanida-kii | onda-tti | daekvvang-eun | yoddei | Suvulin | leiyae-kau |
---|---|---|---|---|---|---|
Glosa | chtít-3.PL | navštívit-INF | univerzita-SG.NOM | kam | Suvulin | chodit-3.SG |
Česky | chci navštívit univerzitu, kam chodí Suvulin. |
Slovní druhy[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština rozlišuje, stejně jako čeština, 10 slovních druhů,
- ohebné
- skloňují se – podstatná jméno (ē nyaaneul), zájmeno (ē kxonol)
- skloňují a stupňují se – přídavná jména (ē boonyaaneul)
- časují se – slovesa (ē kosemidal)
- neohebné – číslovky (ē aritōl), příslovce (kxahyessal), předložky (antīmidal), spojky (ē seryemidal), částice (prsiyaetōmeul) a citoslovce (eoxesoyael)
Jmenný rod[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština rozlišuje dva rody, mužský (tvrdý, kreumli) a ženský (měkký, nyaeli), střední rod se vyskytuje pouze u zájmen. Rod se dá rozpoznat podle poslední hlásky kořene, v případě samohlásky se jedná o ženský, opačně o mužský, tzn.: shilo - ženský, ddēmon - mužský apod. Rod v nissiištině nemá velký význam, jako má např. v češtině.
Skloňování[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiština rozlišuje 4 pády, nominativ, genitiv, dativ a vokativ, které se uplatňují při skloňování podstatných jmen, zájmen a z části přídavných jmen. Základním tvarem jmen je nominativ jednotného čísla, v ojedinělých případech může být základním tvarem také kořen.
Číslo | Pád | Ženský rod | Mužský rod | Ženský rod, vlastní jméno | Mužský rod, vlastní jméno | Pádová otázka | Kxeoda | Stará
ortografie |
Nová
ortografie | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
*shilo (voda) | *jinā (žena) | *polisoyeot (město) | *ddēmon (víra) | *Shinsegye (Meknijsko) | *Voijin (Kryštof) | |||||||||
Jednotné | Nominativ | shilo(n) | jinā(n) | polisoyeot(eun) | ddēmon(eun) | Shinsegye | Voijin | kxan? pxiseon? | 눈 | Nun / Eun | n / eun | |||
Genitiv | shilēī | jināmēī | polisoyeotēī | polisoyēī | ddēmonēī | ddēmēī | Shinsegyemēī | Shinsegyēī | Voijinēī | ineu kxanēī? | 애 | Ei | ēī | |
Dativ | amShilo | anJinā | anPolisoyeot | anDdēmon | AmShinsegye | AnVoijin | amKxa? amPxiseo? | 암 | am | am | ||||
Vokativ (obecný) | shilonim | jinānim | polisoyeotim | ddēmonim | Shinsegyenim | Voijinim | kxahyeon kxanim? | 님 | Nim | nim / im | ||||
Vokativ (vyšší) | ō shilo | ō jinā | ō polisoyeot | ō ddēmon | ō Shinsegye | ō Voijin | kxahyeon ō kxa? | 어 | ō / ooh | ō | ||||
Množné | Nominativ | shilol | jināl | polisoyeoteul | ddēmoneul | Shinsegyeē | Voijinē | kxal? pxiseol? | 룰 | Lul / Eul | l / eul | |||
Genitiv | shilēī | jinārēī | polisoyeotēī | polisoyēī | ddēmonēī | ddēmēī | Shinsegyerēī | Shinsegyēī | Voijinēī | ineu kxanēī? | 애 | Ei | ēī | |
Dativ | amShilo | anJinā | anPolisoyeot | anDdēmon | AmShinsegye | AnVoijin | amKxa? amPxiseo? | 암 | am | am | ||||
Vokativ (obecný) | shilonai | jinānai | polisoyeotai | ddēmonai | Shinsegyenai | Voijinai | kxahyeon kxanai? | 의 | Ai | ai | ||||
Vokativ (vyšší) | ō shilo | ō jinā | ō polisoyeot | ō ddēmon | ō Shinsegye | ō Voijin | kxahyae ō kxa? | 어 | ō / ooh | ō |
Číslo | Pád | Osobní zájmena | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. os | 2. os | 3. osoba | ||||
Já | Ty | On | Ona | Ono | ||
Jednotné | Nominativ | ma | du | kreos | nyaes | nney |
Genitiv | maa | dū | sēobio | noli | nēī | |
Dativ | me | du | nneyden | nneyna | nney | |
Vokativ (vyšší) | ō daema | ō du | ō kreos | ō nyaes | ō nney | |
Množné | Nominativ | inbae | du | sa | ||
Genitiv | insereu | dū | sa | |||
Dativ | asx | du | ney |
Slovesa a časování sloves[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiiská slovesa vyjadřují 3 časy: minulý, přítomný a budoucí. Infinitiv je tvořen koncovkou -tt
Česky | Minulý čas | Současný čas | Budoucí čas | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Já | beru | pxaermitteg | p'ermiteg | pxaermitt | p'ermit | pxaermittai | p'ermitaj |
Ty | bereš | pxaermaepot | p'ermepot | pxaermesi | p'ermeš | pxaermaepii | p'ermepi |
On, ona, ono | bere | pxaermaexan | p'ermechan | pxaermekau | p'ermekau | pxaermexoīī | p'ermechojí |
My | berem(e) | pxaerminneg | p'ermineg | pxaerminn | p'ermin | pxaerminnai | p'erminaj |
Vy | berete | pxaermaebod | p'ermebod | pxaermete | p'ermete | pxaermaebii | p'ermebi |
Oni | berou | pxaermaexen | p'ermechen | pxaermekii | p'ermekí | pxaermexoīī | p'ermechojí |
Příklady slov[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Číslovky[Meynatteksteu | editovat zdroj]
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 20 | 25 | 100 | 0 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
iino | deobo | teare | chera | pinpxe | sēk | seshaa | oktya | shieobin | dekaa | deobata | deobatapinpxe | kasseoso | nura |
íno | dobo | tre | čera | pinpche | sék | seša | okťa | šjobin | deka | dobata | dobatapinpche | kazoso | nura |
Dny a měsíce[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Česky | Nissiisky | Ssalba | Původ | Výslovnost |
---|---|---|---|---|
leden | Kxeiman | 二丿丨亍卜눈 | Ze slova kxeimea - zima | kchejman |
únor | Jerssean | 人丿己孖丶눈 | Ze slova jervve - křičet | čersz'n |
březen | Caatinen | 又不刀丨昍厶눈 | Ze slova yyoreu, dříve caricireu - čerstvé | caátynen |
duben | Apxrīlean | 卜汀己亻乚丶눈 | Ze slova apríl / april | apchríl'n |
květen | Māyeun | 亍卞大눈 | Ze slova máj | máj'n |
červen | Derkxean | 久丿己二丶눈 | Ze slova derkxeuae - získat | derkch'n |
červenec | Dessilan | 久丿孖丨乚卜눈 | Z esagitského slova desre - hořet | dezilan |
srpen | Sxīsan | 孓亻了卜눈 | Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny | šchísan |
září | Lēkesseon | 乚厂丰丿孖中눈 | Z thornského slova lekehoku - líný | lékezón |
říjen | Kōssesseon | 丰回孖丿了中눈 | Ze slova koseka - pracovat | kózeson |
listopad | Nyeonesseon | 日丫日丿孖中눈 | Ze slova svnyeo essea - oslava prasat | ňonezon |
prosinec | Noyīsseon | 日囗大亻孖中눈 | Ze slova noyī essea - oslava Vánoc | nojízon |
Česky | Nissiisky | Ssalba | Původ | Výslovnost |
---|---|---|---|---|
pondělí | Honan | 刂囗日卜눈 | Dříve byona - začátek | honan / jonan |
úterý | Dileun | 久丨乚눈 | není znám | dyl'n |
středa | Shipekean | 子丨斗丿丰丶눈 | Ze slova shipxinalleo - nekončící týden | šipek'n |
čtvrtek | Nokin | 日囗丰丨눈 | není znám | nokin |
pátek | Norisoyeon | 日囗己丨了囗丫눈 | Oslava svátku Norisoyeo | norisojon |
sobota | Sabeuteun | 了卜丁幵刀눈 | Oslava svátku Sabat | sabut'n / šabut'n |
neděle | Idilan | 丨久丨乚卜눈 | Dříve ideula - ze slova teuryae - začátek | idilan |
Příklad textu[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv[Meynatteksteu | editovat zdroj]
Nissiisky | aruGalLul bae koOnbae dea unseoNi i someuNi do nney ineul mabeNun i indeksLulSeamnida. sa bae daeKersseoNi i habu kōmvisoyeoteutinnaeNun i omseo moji ineul baNun ovvae brotērNiSeamnida. | |
Nissiisky, český zápis | Arugalyl bê ko'onbê d'unsôní y somûní do n'nej inûl mabeun i indeksylsymnida. Sa bê dêkerzoní y habu kómvisojôtûtin'nêun y omzo moži inûl banun ouê brotérnísymnida. | |
Nissiisky, posvátná | ara cxomyainLul bae koNguokeo dea unseoNi i someuNi do pxello in mabeNun i puuyeuLulOika. eobeolhwaLul bae daeKersseoNi i eikyae kōmvisoyeoteutinnaeNun i omseo moji in baNun brotearianaoNunOika. | |
Nissiisky, strojový překlad | Ara teutol bbī nguoteu lēudderonī i someunī ineul pxellomēī i dekeuterol. Sa dekerso kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i moji ineul bamēī ovvae brotearianēī. | |
Česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Z HaeriNim PotearNim i vikkoGalNi praahnaNun
gd. i gn. DursleyNim, ka bae oneul aritō chereabaeNun, Privet Drive, bae borsoNi oneul koMal sa bae nohmalNi, daeMyonSeamnida. sa bae ōpitoNi galLul du baeSheaae koBealpyae ssae ineul koPxisoyeot minseoNi atta pxalNi, atta sa siBae minseoNiSeamnida. gd. DursleyNim baeSheaae namulGal oneul siyeaNun on solemaNun GrunningsNim, ka kosega oneul lhyokaflleoLulSeamnida. nneyDen bae metNi, myoyunaDenNi gd. siKaati monhwaNun, ita nneyDen habu daeMetNi norhisoyeotbardōNunSeamnida. gn. DursleyNim baeSheaae kerkyae i flaehokxūtoNi i habuSheaae shisso taNi monhwaNun miit yeareabeanNun, ka baeSheaae oneul nneyNa baeSheaae nadahkxeusyae oneul kxortoNi seopisoyeotLulSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun habu ketNi i laoNi putuGal oneul solemaNun on DudleyNim i sa shintea oneul nneyDen baeSheaae daeHadanNi putuGal oneul maeulaNunSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun habu aruiyoLul on sa hwanaSheaae, atta sa habu i ronoNun, i saNi daePibeaaNun baeSheaae on keapopxodGal baeSheaae onhwana soleNunSeamnida. sa siShintea dora oneul keapopxodGal onhwana oneul PotearNimLulSeamnida. gn. PotearNim baeSheaae gn. DursleyNimNi sveosyaerGn., atta sa siEokyaeSheaae oneul totyeo nyeonLul, fakeatNi, gn. DursleyNim todora oneul nneyNa siHabu sveosyaerGn., yod pxiyo nneyNi sveosyaerGn. i nneyNi hadaninadahNi ukxlidGd. siBae „DursleyNimNi“ oneul sa hwanaSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun bae daeOkxarNi oneul shinteaiyoNun ovvae PotearLul ingneumi oneul ūtiikxeaNunSeamnida. ka shirhāiteriGalLul baeJuae shintea oneul PotearNimNi ingneumiNunSeamnida. 1 DursleyNimLul hwana oneul metNi pūtu ovvae PotearNimLul ka solemaNun bae HaeriNim, DursleyNimLul siDeaktinnae oneul nneyDen shipxomSeamnida. soleNi pūtuGal baeSheaae hadanNi rtinnaeNun oneul nnaekxeuae on PotearNimLul yyocomi, sa siHwana on modeum kaati soleNi minseoNi pūtuDenGalSeamnida. kaYor gd. i gn. DursleyNimLul boddeyae oneul kachoNi deobosalNun asNi kleuteasNun onbae, totearyaed baeSheaae nada oneul soleNi minseoNi salyoNun ineul hwagesGugSeamnida. gd. DursleyNim gukka on nneyNi eobolea oneul tayNun, ka siBae bilisoyeotNi on kosegaNun, i gn. DursleyNimNa kadssae oneul DudleyNim on nneyDenNi ateusedloNunSeamnida. nyaeinoGal ongeanoba on ketNi kāeobonoNya myaeko oneul loēkoNunSeamnida. oneul oktyaisēmiYor, gd. DursleyNim lesyae nneyNi portoyaeNun, subiyeo oneul gn. DursleyNim oneul nneyNi inīpxoNun i numāi oneul subiyeo on DudleyNim, atta nneyDen gyeu shi, atta DudleyNim habu shisotinnaeNun i cele oneul cerealiyeoLul dea mokesyeoLul. „smeruNi pūtuGal“, domal gd. DursleyNim oneul nneyDen eokeuvae oneul dolNunSeamnida. nneyDen hwageu on nneyNi seumNun i eokeuvae on aritō cheareabaeNunSeamnida. nney baeSheaae oneul pxeisoyeoteutinnaeNun ovvae ūtiikxeaNun, oseo nneyDen dekaye kaetNya ka bae eoryeolea ineul mappōNunSeamnida. on saekeondNun, gd. DursleyNim siHana pxo nneyDen dekayeSheaae, oseo nneyDen ssaeyeapmin oneul nneyNi kxefoNun on dekaye oneulSeamnida. otearyaed baeSheaae minseoNi kaetNya sīūoseoi on ūtiikxeaNun dea Privet Drive, atta nneyNa siHabu mappōNunSeamnida. gd. DursleyNim eobami i ūtelpyae oneul kaetNunSeamnida. nney ūtelpyaeSheaae retearyaedSeamnida. pxom gd. DursleyNim seumSheaae ambī ūtiikxeaNun, nneyDen dekayae oneul kaetNya ineul seopxyaeNunSeamnida. nney baeSheaae opxmal on nolituNun dea Privet Drive, shiyo, dekayae oneul nolituNun, kaetNyaLul siHana ka opxmal oneul nolituLul i mappōLulSeamnida. gd. DursleyNim kxeibbayae i siShintea oneul kaetNyaSeamnida. pxom nneyDen seumSheaae anta kamiNun, nneyDen shintea on shiiyoNun, atta lhyokafflleoLulSeamnida.
Siablonneun:NavboxMekniyLanguages Siablonneun:Navbox BoiiLang en:Nissiian nsm:niyiMal