Niyīmal

Jazyk nissiiský (nissiisky niyiMal/Niyīmal, dlouze niyiNi malhwaNun/Niyimēī Malhwan) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků Spojených států meknijských. Jedná se o jeden z nejvyspělejších jazyků ve středoevropském mikronacionálním prostoru. Jazyk je standardizován Meknijskou univerzitou nakála Hanunkxa.

Historie

Moderní nissiiština vychází z nové nissiištiny, jazyku, který svůj původ datuje až k prabójoheumštině, teoretickému jazyku, který je předkem, vedle nissiištiny, i radoslávské jeseničtině. Prabójoheumštinu jako svůj jazyk označovali proto-meknijčané v legendě Ojineo. Jazyk byl silně příbuzný keltským jazykům. V legendě je jazyk označován jako "mōdnumida", lingvisté předpokládají, že slovo mōdnu pochází z korejského 모듬 (modeum - smíchaný), slovem "mida" se označovali proto-meknijčané, jelikož je prabójoheumština jazykem založeným na indoevropském základě, je možné, že název znamená "smíchaný jazyk", čili jakousi kreolštinu.

Jazyk se poté od proto-jeseničtiny oddělil přibližně v 1. století n.l. Další vývoj znamenal oddělení nissiiské a esagitské větve, která však sama vymřela a byla nahrazena nissiiskou. Nová, nissiisky ovlivněná, esagitská větev znovu oddělila. Nissiiská větev byla rozdělena na další dvě podvětve, tyormyarskou a niyimyalskou (thornskou a nissiiskou). V moderní době v esagitské větvi existují dva jazyky, nižší a vyšší esagitština, v nissiské nissiiština, bobanština a konissiiština, v thornské thornština.

Původ

Nissiiština, jak již bylo uvedeno, vychází z teoretického bójoheumského jazyka. Dle lingvistů University nakála Hanunkxa v Yeoju, bójoheumský jazyk mōdnumida (v radoslávském kontextu někdy psáno módejda) byl keltský jazyk, který mohl být silně ovlivněn prakorejštinou, zejména v Ilbunilské a Beurgilské krajině (dnešní Meknijsko).

Keltská teorie

Teorii keltského základu podkládá silná podobnost nissiištiny s dnešními insulárními keltskými jazyky (irština, skotská gaelština, velština, manština, bretanština apod.). Lingvisté předpokládají, že při příchodu družiny pod vedením Hanunkxa Čechy a Moravu obývali původní obyvatelé - keltové - bójové. To by mohlo znamenat, že dnešní nissiiština, jeseničtina, lorynština apod. mohou být přímými potomky původního prajazyka Bójů. Ke zmínce patří také velká podobnost s latinou, která je keltským jazykům příbuzná.

Podobnosti s keltskými jazyky (s porovnáním latiny a řečtiny)

čeština	slovenština	mōdnumida*	bohujiština	jeseničtina	nissiiština	thornština	galština*	velština	skotská gaelština	irština	latina	řečtina
přítel	priateľ	*āmeikā	amigo	komerád	āmeiko	ameiko	caranđ	ffrind	caraid	cara	amicum	fílos
kůň	koň	*exwos/ê	ek	ekvoj	ejo / kahyain / marko	ejho / kahain / mhalho	epos	ceffyl	each	capall	equo	álogo
bílá	biela	*alpxos/ê	alwyi	alpoj / kjikodoj	alveo	alwo	abel	gwyn	alba	bán	alba	lefkó
tchýně	svokra	*sobox	yima aftiewo	sejkús	sveokxoru	sobekoru	-	chwegr	màthair-chèile	máthair mo chéile	socrus	ekurā
vousy	fúzy	*pxartxā	barda	parto	bbarddo	bardo	grenon	barf	feusag	féasóg	barba	geneiáda
jedna	jedna	*oinos/ê	an	oiraj	iino	iinho	oinos	un	aon	ceann	unum	éna
dva	dva	*dwou	dvol	dvou	deobo	doboii	dum	dau	dhà	beirt	duo	dýo
tři	tri	*treyeseyī	dre	trejes	teareyes	trehes	tri	tri	trì	triúr	tribus	tría
čtyři	štyri	*kadriyesī	byib	kodrijes	cherabaes	herabus	petri	pedwar	ceithir	ceathrar	quattuor	téssera
síla	sila	*galnos/ê	halen	galraj	galno / kūbeao	galnho	galno	pwer	cumhachd	cumhacht	imperium	ischýos
ryba	ryba	*piskiyī	piruigi	harujoruj	pisteukiseoyeot	pisoho	ēscos	pysqodyn	iasg	iasc	piscis	psária
zuby	zuby	*dentiyī	denti	zupen	lintinnae / dantinnae	lintisoho / dantisoho	dant	dannedd	fiaclan	fiacla	dentes	dóntia
mléko	mlieko	*glakti	aagidi	glakti	galaktū / molgea	hapakti	melgos	llaeth	bainne	bainne	lactis	gála
dům	dom	*domos/ê	dyi	dáraj	dol	dohol	tigern	ty	taigh	teach	domum	spíti
ret	pery	*kxalnom	kelki	ćilnán	kxelgyeu	kelghu	-	gwefus	bile	liopa	labia	cheíli

* mrtvý jazyk

Fonologie

Ejivoyo - samohlásky

Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:

• Samohlásky: a, e, i, o, u, ea, ae, eo, eu
• Dlouhé samohlásky: ā, ē, ī, ō, ū
• Měkké (patalizované) samohlásky: yae (ye), yeo, yeu
• Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa (dnes nahrazováno hwa)
• Glotalizované dvojhlásky: aa, ee (aee), ii, oo (eoo), uu (euu)

V uzavřených samohláskách (e, o, u) se v běžné mluvě často aplikuje spodoba znělosti, kde se uzavřené samohlásky vyslovují otevřeně (např. slovo jon - jeon, du pessae kloreuNi - deu paessae kleoreuNi). V moderní nissiištině prochází asimilací také glotalizované dvojhlásky, které se vyslovují neglotalizovaně s přízvukem. Glotalizovaná výslovnost je vyžadována v posvátné nissiištině.

Pxangavoyo - souhlásky

V moderní spisovné nissiištině se souhlásky dělí do tzv. ssalmeolu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.

Ssalmeol

výslovnost

px

tx

kx

pch

tch

kch

p

t

k

pp

tt

kk

p

t

k

p

t

k

b

d

g

bb

dd

gg

b

d

g

bb

t

gg

m

n

ng

mm

nn

m

n

n

m

n

g

s

c

h

ss

cc

s

ts

h / j

z

k

sh

ch

j

š

č

dž

sx

cx

x

šch

čch

ch

r

l

y

rr

ll

yy

r

l

j

r

j

j

rh

v

hw

vv

ř

v

chv

vv

Ssalmeol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.

Umístění nissiiských pxangavoyo v IPA tabulce

		Labiály	Alveoláry	Post-alveoláry	Patalály	Veláry	Labiálo-veláry	Glotály
Nasální		m	n			ng
Plozivy	přídech	px	tx			kx
	neznělé	p	t			k		ea
	znělé	b	d			g
Afrikáty	přídech			cx
	neznělé		c	ch
	znělé			j
Frikativy	přídech			sx
	neznělé		s	sh		x
	znělé	v	(ss)					h
Vibranty	obyčejné		r
	frikativní		rh
Aproximanty			l		y		hw

Ortografie

Nissiiština je oficiálně zapisována nissiiskou abecedou (alpabaeta, dříve ababeba). V tradičních a duchovních dokumentech je zapisovaná písmem ssalba, některé státy (Niyi, Esagitia) ssalbu dodnes používají.

Abeceda	Čtení	Spřežky	(ekvivalent)	Čtení	Diakritika
A	a	Ae	Æ / Ö / Ê	e	Ā
B	b	Eo	Ø / Ô	o	Ē
C	ts	Eu	Ʌ / Û	u	Ī
D	d	Yae		je	Ō
E	e	Yeo		jo	Ū
(F) Přestává se používat	p	Yeu		ju
G	g	Sh	Si	š
H	h / j	Sx	Ṡ	šch
I	i	Ch	Ci	č
J	dž	Cx	Ċ	čch
K	k	Ss	Z	z
L	l	Hw	W	chv
M	m	Rh	Rr	ř
N	n	Px	Ṗ	pch
O	o	Tx	Ṫ	tch
P	p	Kx	K̇ / Q	kch
R	r
S	s
T	t
U	u
V	v
(W) Pouze v Hw	u
X	ch
Y	j
Ʌ	neznělé uh

Dvě nissiiské ortografie

Nissiiština je v dnešní době psaná dvěma způsoby, starou ortografií (gerleuNi eokxeivaeNun / ē gerlūī Eokxaeivaen) a reformovanou novou ortografií, která se snaží nissiištinu zachytit tak, jak je mluvena (ē shieobōī Eokxeivaen). Oficiálně je využívána pouze stará ortografie, hnutí jaok třeba ma hwanida merōī N ad Antōn (chci jednoduché N na konci) se snaží prosadit reformovanou ortografii vedle staré, která odpovídá zápisu ssalby.

Nová ortografie často přináší i použití více diakritiky, jako jsou tečky nad a pod písmeny a redukci grafémů.

Mluvnice

Nissiiština je semi-flektivní a semi-aglutinační jazyk (z části ohebný, ohebnost vyjadřuje předponami a příponami), který vyjadřuje větnou skladbu pomocí flexe a mnoha spojek. Svým syntaxem z části připomíná např. němčinu, či blízkou irštinu. Slovosled je obdobný jako u češtiny.

Slovosled

Slovosled nissiištiny je, podobně jako u češtiny, volný. Nissiiština je tzv. pro-drop jazyk, to znamená, že ve větě stačí být jen sloveso, další smysl objasní předpony a přípony slovesa.

• Mānnnoseon ākgyeuixan mēmsōmeun - Muž snědl maso
• Mānnnoseon mēmsōmeun ākgyeuixan - Muž snědl maso (muž maso snědl)
• Mēmsōmeun ākgyeuixan mānnnoseon - Muž snědl maso (maso snědl muž)
• Mēmsōmeun mānnnoseon ākgyeuixan - Muž snědl maso (maso muž snědl)
• Ākgyeuixan mēmsōmeun mānnnoseon - Muž snědl maso (snědl maso muž)
• Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun - Muž snědl maso (snědl muž maso)
• Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun? - Snědl muž maso?

Nissiiština	hwanida-kii	onda-tti	daekvvang-eun	yoddei	Suvulin	leiyae-kau
Glosa	chtít-3.PL	navštívit-INF	univerzita-SG.NOM	kam	Suvulin	chodit-3.SG
Česky	chci navštívit univerzitu, kam chodí Suvulin.

Slovní druhy

Nissiiština rozlišuje, stejně jako čeština, 10 slovních druhů,

• ohebné
  • skloňují se – podstatná jméno (ē nyaaneul), zájmeno (ē kxonol)
  • skloňují a stupňují se – přídavná jména (ē boonyaaneul)
  • časují se – slovesa (ē kosemidal)
• neohebné – číslovky (ē aritōl), příslovce (kxahyessal), předložky (antīmidal), spojky (ē seryemidal), částice (prsiyaetōmeul) a citoslovce (eoxesoyael)

Jmenný rod

Nissiiština rozlišuje dva rody, mužský (tvrdý, kreumli) a ženský (měkký, nyaeli), střední rod se vyskytuje pouze u zájmen. Rod se dá rozpoznat podle poslední hlásky kořene, v případě samohlásky se jedná o ženský, opačně o mužský, tzn.: shilo - ženský, ddēmon - mužský apod. Rod v nissiištině nemá velký význam, jako má např. v češtině.

Skloňování

Nissiiština rozlišuje 4 pády, nominativ, genitiv, dativ a vokativ, které se uplatňují při skloňování podstatných jmen, zájmen a z části přídavných jmen. Základním tvarem jmen je nominativ jednotného čísla, v ojedinělých případech může být základním tvarem také kořen.

Skloňování podstatných jmen

Číslo	Pád	Ženský rod		Mužský rod				Ženský rod, vlastní jméno		Mužský rod, vlastní jméno	Pádová otázka	Kxeoda	Stará ortografie	Nová ortografie
		*shilo (voda)	*jinā (žena)	*polisoyeot (město)		*ddēmon (víra)		*Shinsegye (Meknijsko)		*Voijin (Kryštof)
Jednotné	Nominativ	shilo(n)	jinā(n)	polisoyeot(eun)		ddēmon(eun)		Shinsegye		Voijin	kxan? pxiseon?	눈	Nun / Eun	n / eun
	Genitiv	shilēī	jināmēī	polisoyeotēī	polisoyēī	ddēmonēī	ddēmēī	Shinsegyemēī	Shinsegyēī	Voijinēī	ineu kxanēī?	애	Ei	ēī
	Dativ	amShilo	anJinā	anPolisoyeot		anDdēmon		AmShinsegye		AnVoijin	amKxa? amPxiseo?	암	am	am
	Vokativ (obecný)	shilonim	jinānim	polisoyeotim		ddēmonim		Shinsegyenim		Voijinim	kxahyeon kxanim?	님	Nim	nim / im
	Vokativ (vyšší)	ō shilo	ō jinā	ō polisoyeot		ō ddēmon		ō Shinsegye		ō Voijin	kxahyeon ō kxa?	어	ō / ooh	ō
Množné	Nominativ	shilol	jināl	polisoyeoteul		ddēmoneul		Shinsegyeē		Voijinē	kxal? pxiseol?	룰	Lul / Eul	l / eul
	Genitiv	shilēī	jinārēī	polisoyeotēī	polisoyēī	ddēmonēī	ddēmēī	Shinsegyerēī	Shinsegyēī	Voijinēī	ineu kxanēī?	애	Ei	ēī
	Dativ	amShilo	anJinā	anPolisoyeot		anDdēmon		AmShinsegye		AnVoijin	amKxa? amPxiseo?	암	am	am
	Vokativ (obecný)	shilonai	jinānai	polisoyeotai		ddēmonai		Shinsegyenai		Voijinai	kxahyeon kxanai?	의	Ai	ai
	Vokativ (vyšší)	ō shilo	ō jinā	ō polisoyeot		ō ddēmon		ō Shinsegye		ō Voijin	kxahyae ō kxa?	어	ō / ooh	ō

Skloňování zájmen

Číslo	Pád	Osobní zájmena
		1. os	2. os	3. osoba
		Já	Ty	On	Ona	Ono
Jednotné	Nominativ	ma	du	kreos	nyaes	nney
	Genitiv	maa	dū	sēobio	noli	nēī
	Dativ	me	du	nneyden	nneyna	nney
	Vokativ (vyšší)	ō daema	ō du	ō kreos	ō nyaes	ō nney
Množné	Nominativ	inbae	du	sa
	Genitiv	insereu	dū	sa
	Dativ	asx	du	ney

Slovesa a časování sloves

Nissiiská slovesa vyjadřují 3 časy: minulý, přítomný a budoucí. Infinitiv je tvořen koncovkou -tt

	Česky	Minulý čas		Současný čas		Budoucí čas
Já	beru	pxaermitteg	p'ermiteg	pxaermitt	p'ermit	pxaermittai	p'ermitaj
Ty	bereš	pxaermaepot	p'ermepot	pxaermesi	p'ermeš	pxaermaepii	p'ermepi
On, ona, ono	bere	pxaermaexan	p'ermechan	pxaermekau	p'ermekau	pxaermexoīī	p'ermechojí
My	berem(e)	pxaerminneg	p'ermineg	pxaerminn	p'ermin	pxaerminnai	p'erminaj
Vy	berete	pxaermaebod	p'ermebod	pxaermete	p'ermete	pxaermaebii	p'ermebi
Oni	berou	pxaermaexen	p'ermechen	pxaermekii	p'ermekí	pxaermexoīī	p'ermechojí

Příklady slov

Sleimon:Numerals.ogg

Výslovnost

Číslovky

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	20	25	100	0
iino	deobo	teare	chera	pinpxe	sēk	seshaa	oktya	shieobin	dekaa	deobata	deobatapinpxe	kasseoso	nura
íno	dobo	tre	čera	pinpche	sék	seša	okťa	šjobin	deka	dobata	dobatapinpche	kazoso	nura

Dny a měsíce

Česky	Nissiisky	Ssalba	Původ	Výslovnost
leden	Kxeiman	二丿丨亍卜눈	Ze slova kxeimea - zima	kchejman
únor	Jerssean	人丿己孖丶눈	Ze slova jervve - křičet	čersz'n
březen	Caatinen	又不刀丨昍厶눈	Ze slova yyoreu, dříve caricireu - čerstvé	caátynen
duben	Apxrīlean	卜汀己亻乚丶눈	Ze slova apríl / april	apchríl'n
květen	Māyeun	亍卞大눈	Ze slova máj	máj'n
červen	Derkxean	久丿己二丶눈	Ze slova derkxeuae - získat	derkch'n
červenec	Dessilan	久丿孖丨乚卜눈	Z esagitského slova desre - hořet	dezilan
srpen	Sxīsan	孓亻了卜눈	Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny	šchísan
září	Lēkesseon	乚厂丰丿孖中눈	Z thornského slova lekehoku - líný	lékezón
říjen	Kōssesseon	丰回孖丿了中눈	Ze slova koseka - pracovat	kózeson
listopad	Nyeonesseon	日丫日丿孖中눈	Ze slova svnyeo essea - oslava prasat	ňonezon
prosinec	Noyīsseon	日囗大亻孖中눈	Ze slova noyī essea - oslava Vánoc	nojízon

Česky	Nissiisky	Ssalba	Původ	Výslovnost
pondělí	Honan	刂囗日卜눈	Dříve byona - začátek	honan / jonan
úterý	Dileun	久丨乚눈	není znám	dyl'n
středa	Shipekean	子丨斗丿丰丶눈	Ze slova shipxinalleo - nekončící týden	šipek'n
čtvrtek	Nokin	日囗丰丨눈	není znám	nokin
pátek	Norisoyeon	日囗己丨了囗丫눈	Oslava svátku Norisoyeo	norisojon
sobota	Sabeuteun	了卜丁幵刀눈	Oslava svátku Sabat	sabut'n / šabut'n
neděle	Idilan	丨久丨乚卜눈	Dříve ideula - ze slova teuryae - začátek	idilan

Příklad textu

Všeobecná deklarace lidských práv

Nissiisky	aruGalLul bae koOnbae dea unseoNi i someuNi do nney ineul mabeNun i indeksLulSeamnida. sa bae daeKersseoNi i habu kōmvisoyeoteutinnaeNun i omseo moji ineul baNun ovvae brotērNiSeamnida.	Sleimon:Ns normal.ogg Čtení
Nissiisky, český zápis	Arugalyl bê ko'onbê d'unsôní y somûní do n'nej inûl mabeun i indeksylsymnida. Sa bê dêkerzoní y habu kómvisojôtûtin'nêun y omzo moži inûl banun ouê brotérnísymnida.
Nissiisky, posvátná	ara cxomyainLul bae koNguokeo dea unseoNi i someuNi do pxello in mabeNun i puuyeuLulOika. eobeolhwaLul bae daeKersseoNi i eikyae kōmvisoyeoteutinnaeNun i omseo moji in baNun brotearianaoNunOika.	Sleimon:Ns sacred.ogg Posvátné čtení
Nissiisky, strojový překlad	Ara teutol bbī nguoteu lēudderonī i someunī ineul pxellomēī i dekeuterol. Sa dekerso kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i moji ineul bamēī ovvae brotearianēī.
Česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Sleimon:Haeri.ogg

Úryvek - výslovnost

Z HaeriNim PotearNim i vikkoGalNi praahnaNun

gd. i gn. DursleyNim, ka bae oneul aritō chereabaeNun, Privet Drive, bae borsoNi oneul koMal sa bae nohmalNi, daeMyonSeamnida. sa bae ōpitoNi galLul du baeSheaae koBealpyae ssae ineul koPxisoyeot minseoNi atta pxalNi, atta sa siBae minseoNiSeamnida. gd. DursleyNim baeSheaae namulGal oneul siyeaNun on solemaNun GrunningsNim, ka kosega oneul lhyokaflleoLulSeamnida. nneyDen bae metNi, myoyunaDenNi gd. siKaati monhwaNun, ita nneyDen habu daeMetNi norhisoyeotbardōNunSeamnida. gn. DursleyNim baeSheaae kerkyae i flaehokxūtoNi i habuSheaae shisso taNi monhwaNun miit yeareabeanNun, ka baeSheaae oneul nneyNa baeSheaae nadahkxeusyae oneul kxortoNi seopisoyeotLulSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun habu ketNi i laoNi putuGal oneul solemaNun on DudleyNim i sa shintea oneul nneyDen baeSheaae daeHadanNi putuGal oneul maeulaNunSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun habu aruiyoLul on sa hwanaSheaae, atta sa habu i ronoNun, i saNi daePibeaaNun baeSheaae on keapopxodGal baeSheaae onhwana soleNunSeamnida. sa siShintea dora oneul keapopxodGal onhwana oneul PotearNimLulSeamnida. gn. PotearNim baeSheaae gn. DursleyNimNi sveosyaerGn., atta sa siEokyaeSheaae oneul totyeo nyeonLul, fakeatNi, gn. DursleyNim todora oneul nneyNa siHabu sveosyaerGn., yod pxiyo nneyNi sveosyaerGn. i nneyNi hadaninadahNi ukxlidGd. siBae „DursleyNimNi“ oneul sa hwanaSeamnida. DursleyNimNi ukxlidNun bae daeOkxarNi oneul shinteaiyoNun ovvae PotearLul ingneumi oneul ūtiikxeaNunSeamnida. ka shirhāiteriGalLul baeJuae shintea oneul PotearNimNi ingneumiNunSeamnida. 1 DursleyNimLul hwana oneul metNi pūtu ovvae PotearNimLul ka solemaNun bae HaeriNim, DursleyNimLul siDeaktinnae oneul nneyDen shipxomSeamnida. soleNi pūtuGal baeSheaae hadanNi rtinnaeNun oneul nnaekxeuae on PotearNimLul yyocomi, sa siHwana on modeum kaati soleNi minseoNi pūtuDenGalSeamnida. kaYor gd. i gn. DursleyNimLul boddeyae oneul kachoNi deobosalNun asNi kleuteasNun onbae, totearyaed baeSheaae nada oneul soleNi minseoNi salyoNun ineul hwagesGugSeamnida. gd. DursleyNim gukka on nneyNi eobolea oneul tayNun, ka siBae bilisoyeotNi on kosegaNun, i gn. DursleyNimNa kadssae oneul DudleyNim on nneyDenNi ateusedloNunSeamnida. nyaeinoGal ongeanoba on ketNi kāeobonoNya myaeko oneul loēkoNunSeamnida. oneul oktyaisēmiYor, gd. DursleyNim lesyae nneyNi portoyaeNun, subiyeo oneul gn. DursleyNim oneul nneyNi inīpxoNun i numāi oneul subiyeo on DudleyNim, atta nneyDen gyeu shi, atta DudleyNim habu shisotinnaeNun i cele oneul cerealiyeoLul dea mokesyeoLul. „smeruNi pūtuGal“, domal gd. DursleyNim oneul nneyDen eokeuvae oneul dolNunSeamnida. nneyDen hwageu on nneyNi seumNun i eokeuvae on aritō cheareabaeNunSeamnida. nney baeSheaae oneul pxeisoyeoteutinnaeNun ovvae ūtiikxeaNun, oseo nneyDen dekaye kaetNya ka bae eoryeolea ineul mappōNunSeamnida. on saekeondNun, gd. DursleyNim siHana pxo nneyDen dekayeSheaae, oseo nneyDen ssaeyeapmin oneul nneyNi kxefoNun on dekaye oneulSeamnida. otearyaed baeSheaae minseoNi kaetNya sīūoseoi on ūtiikxeaNun dea Privet Drive, atta nneyNa siHabu mappōNunSeamnida. gd. DursleyNim eobami i ūtelpyae oneul kaetNunSeamnida. nney ūtelpyaeSheaae retearyaedSeamnida. pxom gd. DursleyNim seumSheaae ambī ūtiikxeaNun, nneyDen dekayae oneul kaetNya ineul seopxyaeNunSeamnida. nney baeSheaae opxmal on nolituNun dea Privet Drive, shiyo, dekayae oneul nolituNun, kaetNyaLul siHana ka opxmal oneul nolituLul i mappōLulSeamnida. gd. DursleyNim kxeibbayae i siShintea oneul kaetNyaSeamnida. pxom nneyDen seumSheaae anta kamiNun, nneyDen shintea on shiiyoNun, atta lhyokafflleoLulSeamnida.